Byla zima roku 1978–1979 extrémně chladná?

Byla zima roku 1978–1979 extrémně chladná? Silvestr 1978 přinesl ochlazení až o 34°C. Je to 40 let od Silvestra 1978, kdy se na většině území tehdejšího Československa v noci z 31.12. na 1.1. výrazně ochladilo. Vyskytl se extrém „po maximální teplotě 14,9°C následovalo další den ranní minimum –19,1°C“ popisuje situaci meteorolog Pavel Jůza. Následovaly vážné potíže se zásobováním energií, vyhlášení uhelných prázdnin, a ještě během velké části ledna noviny denně psaly o tom, že extrémní mrazy trvají. Byly však mrazy v lednu 1979 skutečně extrémní?

Nejextrémnější na Silvestru roku 1978 bylo prudké ochlazení. V posledních prosincových dnech roku 1978 bylo poměrně teplé, skoro jarní počasí, ale na severu od tehdejšího Československa, v Polsku a NDR, již panovaly třeskuté mrazy. Výrazná studená fronta postupovala zvolna k jihu. Dne 31.12. bylo na většině území Československa ještě teplé jarní počasí, ale na severu území, na Liberecku, Frýdlantsku a Šluknovsku, již toho dne mrzlo. Odpoledne se studená fronta dala do pohybu a během silvestrovského odpoledne a večera a v následujících hodinách se výrazně ochladilo nejen v celém Československu, ale i ve významné části střední a jižní Evropy.

Největší rozdíl mezi maximální teplotou 31.12.1978 a minimální teplotou 1.1.1979, tedy ochlazení za cca 15–20 hodin, uvádí stanice Městec Králové, a to 34,0°C, kdy po maximální teplotě 14,9°C následovalo další den ranní minimum –19,1°C. Na stanici Litomyšl se ochladilo o 31,9 °C, když po maximu 12,5°C následovalo minimum –19,4°C. Na stanici Frenštát pod Radhoštěm se ochladilo o 31,4°C z 9,4°C na –22,0°C. V Praze–Uhříněvsi se uvádí ochlazení o 31,3°C z 11,8°C na –19,5°C. Na dalších 10 stanicích se ochladilo o více než 30°C.

Nejméně se ochladilo ve stanici Varnsdorf, kde mrzlo již 31.12., takže maximum 31.12. tam dosáhlo –9,5°C a minimum 1.1. –20,5°C. Celkem však pouze na 13 stanicích ze 190 bylo ochlazení menší než o 20°C, a to v naprosté většině na severu území, kde mrzlo již 31.12.
Tehdy ještě nebyla v provozu výstražná meteorologická služba jako v současné době. Hlavním zdrojem informací o počasí byly všeobecné předpovědi zveřejňované v rozhlase a televizi. Prudké ochlazení bylo předpovídáno již několik dní předem, ale původně již na 30.12. Nakonec se však 30.12. ochladilo pouze v blízkosti naší severní hranice, jinde v republice, i 30.12. a ještě dopoledne 31.12. trvalo teplé jarní počasí. Přestože tedy informace o očekávaném prudkém ochlazení zaznívala z rozhlasu a televize již předem, bylo vlastní silvestrovské ochlazení pro řadu lidí i institucí nečekaným překvapením.

V důsledku náhlého ochlazení a současného deště, přecházejícího ve sněžení, všechno zamrzlo. Zejména zamrzlo uhlí, a to jak na skládkách elektráren, tak především v železničních vagónech. Při násilném dobývání zamrzlého uhlí pak docházelo i k poškozování železničních vagónů. Ty se staly nepoužitelnými. V uhelných elektrárnách byly malé zásoby uhlí a tenčily se. Navíc zamrzla i labská vodní cesta, která byla tehdy hlavní trasou zásobování východočeských elektráren Chvaletice a Opatovice. Vznikla kritická energetická situace a byla provedena řada opatření. Bylo
například omezeno televizní vysílání. Televize vysílala pouze na jednom programu a pouze večer. V pátek 5. ledna odpoledne byly vyhlášeny mimořádné školní prázdniny, které byly posléze prodlouženy až do neděle 28. ledna. V některých pracovištích a školách byl direktivně posunut začátek pracovní doby, aby se rozložila ranní dopravní špička a tím snížila aktuální spotřeba energie na dopravu. Například začátek školního vyučování byl posunut z 8 hodin na 9 hodin. A v důsledku energetické krize byl s platností od neděle 1. dubna poprvé od poválečných let opět zaveden letní čas. A v novinách i dalších sdělovacích prostředcích se celé týdny psalo o trvajících extrémních mrazech.

Teplotní situace v Evropě 1. ledna 1979

Mrazy trvající po většinu měsíce ledna 1979 však tak extrémní a nebývalé nebyly. Například stanice Praha–Klementinum, kde v té době byla k dispozici zhruba 205 letá řada měření teploty, naměřila za leden 1979 průměrnou teplotu –3,4°C. Tento leden byl z tehdy dostupných 205 lednů v Klementinu 41. až 44. nejchladnější, tedy dostal se mezi 25% nejchladnějších lednů, ale o extrémně studeném měsíci nemohlo být ani řeči. Za extrémně studený by se snad dal označit leden 1799 s průměrnou teplotou –9,3°C, v roce 1838 s průměrnou teplotou –9,2°C a možná ještě leden 1838 s průměrnou teplotou –8,8°C. Obzvláště studený mohl být leden 1979 snad jen ve srovnání s průběhem počasí za předchozích 9 let, protože od prosince 1969 žádný měsíc nebyl tak studený. Uvedený prosinec 1969 měl průměrnou teplotu –4,6°C.

Co se týče odchylky od normálu, v té době se pravděpodobně používal normál 1901–1950. Podle tohoto normálu měl leden 1979 v Klementinu odchylku od normálu –2,9°C. V elektronické databázi ČHMÚ je k dispozici přibližně 15 stanic, ze kterých je k dispozici lednový normál za období 1901–1950 a současně i lednová průměrná teplota z roku 1979. Na těchto stanicích odchylka ledna 1979 od normálu byla od –1,6°C do –4,1°C. Na stanici Lysá hora byla odchylka od normálu –1,6°C a zde byl tedy leden 1979 teplotně normální, na ostatních dostupných stanicích byl teplotně podnormální. Na žádné z těchto 15 stanic nebyl leden silně podnormální, natož mimořádně podnormální.

K tomu je nutno dodat, že leden byl té zimy nejchladnějším měsícem. Celá zima, tedy období prosinec až únor, měla v Praze–Klementinu odchylku od normálu –0,4°C, zima jako celek tedy nebyla „extrémně studená“. Na ostatních stanicích měla zima jako celek odchylku od normálu od –0,2°C v Českých Budějovicích a na Lysé hoře, do –2,0°C v Opavě.

Průměrná denní teplota na vybraných meteorologických stanicích na přelomu roku 1978 a 1979

Jaký byl průběh teploty za celou zimu? To se můžeme vyčíst z prvního grafu, kde jsou průměrné denní teploty od prosince do února na stanicích Liberec, Praha–Klementinum a Brno–Tuřany. Na grafu je vidět, že po silvestrovsko–novoročním ochlazení zhruba týden trvaly nějaké mrazy, které by stály za řeč. Zhruba od 8. ledna už vývoj teploty připomínal zcela běžnou zimu. Na grafu je také vidět, že v Liberci byla nízká průměrná teplota již 30.12., zatímco v Brně byl 31.12. nejteplejší den za celou zimu. Dále je vidět, že v Praze–Klementinu nejnižší průměrná denní teplota dosáhla asi –14°C a jen čtyři dny byla pod –10°C. Takže ve srovnání s historií se ukazuje, že ani jednotlivé dny nebyly nijak extrémní. O extrémních mrazech se dalo hovořit tehdy, když průměrné denní teploty v Klementinu dosahovaly několik dní po sobě pod –20°C nebo i 8 dní po sobě pod –18°C.

Druhý graf znázorňuje průběh ochlazování na čtyřech stanicích. Tehdy ještě nebyly k dispozici desetiminutové údaje z automatických stanic. V databázi se podařilo najít hodinové údaje z Prahy–Ruzyně a údaje po třech hodinách ze stanic Liberec, Mošnov a Brno–Tuřany. Zde je vidět postup ochlazování. Zatímco v Liberci se ochladilo pod nulu již kolem půlnoci na 30.12., v Brně se začalo ochlazovat až 1. ledna po půlnoci. V Praze se začalo ochlazovat odpoledne, v Mošnově mrzlo již 30.12. Na Silvestra odpoledne se zde ještě oteplilo výrazně nad nulu a teprve pak se začalo definitivně ochlazovat.

Průběh ochlazování na vybraných meteorologických stanicích na přelomu roku 1978 a 1979

Ochlazení na Silvestra 1978 a zejména jeho dopady na ekonomiku a lidskou činnost ukazují, že i po sérii velmi teplých zim, jaké byly u nás v sedmdesátých letech, zejména na tehdejší dobu extrémně teplá zima 1974/75, může přijít zima teplotně normální. Dokonce s jedním měsícem teplotně podnormálním, a tedy že ani série teplých zim nemusí znamenat, že pořádná zima už nikdy nebude. A že se vyplatí i při několika po sobě jdoucích teplých zimách být připraveni i na možnost, byť ne moc pravděpodobnou, že může přijít i zima studená.

To ostatně ukazuje i extrémně studený únor 1929, který přišel po sérii teplých zim ve dvacátých letech.

Zdroj: ČHMÚ, 28.12.2018; wetterzentrale.de, ceskatelevize.cz

Částečné změny autobusových linek

Vážení spoluobčané,
k dnešnímu dni došlo k úpravě některých autobusových linek. Rád bych Vás seznámil, viz. níže, s výsledky jednání starosty obce se společností KODIS dle podnětů občanů a osadních výborů přilehlých obcí. Další úprava linek bude možná k 3. březnu 2019.

Daniel Glogar

Témata a odpovědi
► Spoje z noční směny z N. Jičína. Linka jede do Jeseníku nad Odrou přes Hůrka rozc. v rámci linky 615/8 v 6.50.
► V průběhu letních školních prázdnin, kdy nepojede spoj 615/8, je možné zajistit opoždění spoje 615/56 (v současné době v jízdním řádu v 6.37 z N. Jičína) tak, aby vyhovoval konci noční směny.

► Linky z noční směny z N. Jičína č. 616/1 z N. Jičína, Hůrka MŠ, Jeseníku n.O., Polouvsí, Blahutovice, jede v 6.25 – noční směna končí v 6.30. Další spoj 616/3 jede v 10.35.
► Opoždění spoje 616/1 není možné, jelikož vozidlo dále zajišťuje školní spoj ze Starého Jičína a Jeseníku n.O. do Suchdolu a Fulneku. Ve starých jízdních řádech sice existoval spoj, který jel bez zastávky v 6.40 z N. Jičína do zastávky Jeseník n.O., Polouvsí, ten však dle údajů o prodaných jízdenkách využívali průměrně 2 cestující týdně. Z tohoto důvodu spoj nebyl zachován. Spoj navíc jezdil jen v době školního vyučování.

► Linka z Jeseníku n.O., Hůrka rozc. do N. Jičína. Studenti nemají žádnou šanci stihnout začátek vyučování na 8.00.
► Linka 615 z Jeseníku n.O. směrem do N. Jičína obsahuje spoj 615/7 v 7.11 (pouze přes školní rok) s příjezdem do N. Jičína v 7.27, a dále spoj v 7.28 (celoročně) s příjezdem do N. Jičína v 7.44. Možností je tedy více a nezaznamenali jsme žádnou stížnost cestujících na tuto záležitost.

► Linka 616 – spoj 616/13 – odjezd z N. Jičína ve 22.30.
► Jedná se o nový spoj, který dříve neexistoval. Vozidlo následně zajišťuje průběžně linku 619, která má další návaznosti na poslední večerní vlakové spoje a linku 231 ve Fulneku. Předběžně lze slíbit, že prověříme možné opoždění spoje z N. Jičína nejvýše o 5 minut tak, aby nebyly porušeny další návaznosti. Linka z N. Jičína je zachována spojem 666/1 ve 23.00 z N. Jičína stejně jako před změnou jízdních řádů.

► Linka 615/44 z odpolední směny z N. Jičína odjezd ve 22.40, Hůrka rozc., Jeseník odjezd. Všichni zaměstnavatelé končí pracovní dobu ve 22.30, tzn. že se zaměstnanci dostanou na autobus nejdříve ve 22.50 – 22.55. Požadujeme změnu odjezdu na 22.55 (jako po staru). Zaměstnanci Varrocu a Hanonu z odpolední směny přicházení do šaten ve 22.30 a mohou opustit firmu nejdříve ve 22.35.
► Spoj byl v jízdním řádu s odjezdem ve 22.40, avšak již od začátku platnosti jízdních bylo dohodnuto s dopravcem, že spoj odjíždí záměrně o 5 min později, tj. ve 22.45. Od dnešního dne je jízdní řád upraven. Pokud bude nedostačující odjezd i v tento čas, je možné provést úpravu ještě  3.3.2019.

► Linka 616/4 Hůrka škola – Starý Jičín odjezd v 7.05. (bus přijíždí v 7.15) a linka 616/5 Starý Jičín – Hůrka škola odjezd v 13.57 (bus přijíždí v 13.05). Další a velký problém je s typem autobusu. Autobus je přeplněn a stojící děti nemají možnost se za jízdy držet. Už se stalo, že řidič musel náhle přibrzdit a děti to neustály.
► Spoj 4 má od dnešního dne upravenu jízdní dobu tak, aby bylo eliminováno zpoždění. (Dnes ráno byla zpoždění v celé oblasti z důvodu náledí na komunikacích). Spojem v 13.55 ze Starého Jičína směrem na Hůrku dle starých jízdních řádů jezdilo průměrně 9 cestujících, proto byl na spoj požadován malý autobus. Nedošlo ani ke zrušení jiného spoje v této relaci. Pokud je spoj přesto přeplněn, budeme hledat řešení k 3.3.2019. Spoj 4 je zajišťován standardním 12m autobusem. Spojem jsem osobně jel a v části trasy došlo k situaci, že cca 5 cestujících stálo, což je ale běžný stav naplnění autobusu a autobusy jsou vybaveny madly k držení se za jízdy.

► Linka 615/28,30,32,34 N. Jičín – Hůrka rozc., jsou přeplněné a cestující, hlavně děti, se nemají v autobusu čeho držet.
► Takovýto podnět jsme prozatím neobdrželi, nicméně vyžádáme si frekvence cestujících od dopravce a případné problémové spoje budeme řešit k 3.3.2019.

Druhý dotisk knihy o Hůrce

Vážení spoluobčané,
na základě požadavků občanů nejen místních, Obec Jeseník nad Odrou připravila na konci minulého roku druhý dotisk knihy Hůrka – Od první písemné zmínky po současnost. Knihu je možné zakoupit na podatelně Obecního úřadu v Jeseníku nad Odrou v úředních hodinách za cenu 200 Kč / kus.

Daniel Glogar

Silvestrovský výlet na kopec v Hůrce

Již potřetí se v Hůrce konal minivýlet na hangár na kopci v Hůrce.
Tohoto silvestrovského počinu se zůčastnilo přes 40 horčanů a 4 psi. Sraz byl ve dvě odpoledne u školky. Poté se skupina vydala směrem na Lhotu a zabočila na Horecký kopec.

Nahoře nás přivítal krásný výhled s dalekou dohledností. Na svěžím zimním vzduchu o jarní teplotě jsme se zahřáli vlastními aperitivy. Kopec se s námi rozloučil zapadajícím sluncem s pohledem na cementárku v Hranicích a Oderské vrchy. Kdo chtěl, mohl se od páté hodiny zůčastnit silvestrovského setkání v sále bývalé školy. Děkujeme všem za účast a těšíme se na setkání i v příštím roce.

PF 2019

Hasiči z Hůrky přejí krásné svátky a úspěšný nový rok 🙂

Starší příspěvky «

» Novější příspěvky