V časopise Poodří 1/2018 jsem narazil na zajímavý článek pana Mgr. Daniela Kletenského o studii „bájného“ průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Úsek č. 3 je veden v pěti variantách. Zajímavá je varianta 3_4 OP, která prochází od Polomi okrajem Polouvsí a z jihozápadní strany k obci Hůrka na Bernartice nad Odrou…
Daniel Glogar
Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe aneb nekonečný příběh má další pokračování
Daniel Kletenský
Bez nadsázky lze konstatovat, že v naší zemi není kontroverznějšího záměru, než je průplavní spojení D-O-L. Takhle to aspoň cítí odborná veřejnost. Tento rozporuplný záměr budil zjitřené emoce v dávné minulosti, budí dnes, a jak se zdá, bude tak činit i v budoucnosti. Stalo se pravidlem, že aspoň jednou za dekádu se téma kanálu D-O-L rozvíří, aby opět načas utichlo a nabíralo síly na další ofenzívu. Nejinak tomu je i nyní, kdy spatřila světlo světa dosud nefinalizovaná verze studie proveditelnosti k záměru D-O-L, kterou nechalo zpracovat Ministerstvo dopravy ČR. Studie vzniká na základě aktualizace Politiky územního rozvoje, v rámci, které byl uložen úkol „Prověřit účelnost a reálnost průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe (D-O-L) s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace (včetně environmentálních aspektů), přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví“, přičemž termín splnění úkolu byl stanoven na rok 2018.
Mám-li ve stručnosti vyjádřit své prvotní pocity po přečtení studie, konstatuji, že tato studie díky některým pasážím velmi zdatně šlape na paty těm nejprodávanějším sci-fi bestsellerům, ba co víc, v mnoha ohledech je dokonce překonává. Nechám, ale svoje subjektivní pocity stranou a podrobněji popíšu, jakým způsobem by se tento záměr dotkl krajiny Poodří, jak z hlediska územního zásahu, tak z hlediska vlivu na přírodu a krajinu.
Tento článek je zaměřen na tzv. oderskou větev kanálu D-O-L, a to v úseku od Polomi až po Ostravu. Ve studii jsou jednotlivé úseky očíslovány a tohoto číslování se přidržím i v tomto článku. Úsek od Polomi po Petřvald je označen číslem 3, přičemž je veden v celkem pěti variantách (3_0 OP – 3_4 OP). Úsek od Petřvaldu po Ostravu je označen číslem 4 a je veden v jedné variantě.
Nyní se podívejme na jednotlivé úseky průplavu podrobněji. Jak již bylo zmíněno, úsek č. 3 je veden v pěti variantách. Jako základní je označována varianta 3_0 OP, která je vedena v územní rezervě. Prochází od Polomi, jižním okrajem Blahutovic a západně od Polouvsí. Severně od Polouvsí je trasa vedena na průplavním mostu na pilířích, dále ve formě střídajících se násypů a zářezů zahloubených až 20 metrů pod úrovní terénu prochází jihovýchodně od Jeseníku nad Odrou, od křížení se silnicí Jeseník nad Odrou – Hůrka trasa kanálu vstupuje do CHKO Poodří, prochází jižně od Jesenického dílu, pokračuje západně od Bernartic nad Odrou, přičemž severní konec Bernartic nad Odrou kanál překonává opět průplavním mostem na pilířích. Kanál dále z jižní a východní strany obchází v podobě náspu o výšce až 8 metrů přírodní rezervaci Bařiny, přičemž zasahuje do jejího ochranného pásma. Dále kříží silnici Kunín – Suchdol nad Odrou a směřuje do obory v Kuníně, přičemž výškový rozdíl je překonán pomocí plavební komory Kunín, jejíž dno se bude nacházet v hloubce až 25 metrů pod úrovní terénu.
Trasa oborou prochází na rozhraní údolní nivy a kopce Cihelňák a směřuje k silnici Kunín – Hladké Životice, kterou překříží a směřuje v zářezu hlubokém až 14 m dále přes mokřady Liščího potoka, prochází jižním a jihovýchodním okrajem přírodní rezervace Bartošovický luh a mokřadem na Cigánce, dále prochází dubohrabrovým lesem se studánkou. Trasa dále prochází skrze pole nad Dolním Bartošovickým rybníkem, severní konec Bartošovic překonává průplavním mostem na pilířích a směřuje dále v až 11 m hlubokém zářezu k bývalému vojenskému areálu Koryta, kterým prochází. Na křížení se silnicí Bartošovice – Nová Horka trasa vystupuje z CHKO Poodří a prochází severně od Nové Horky, přičemž na rozmezí Nové Horky a Mošnova je umístěna plavební komora Nová Horka, jejíž dno bude zapuštěno v hloubce až 21 m pod úrovní terénu. Trasa dále míjí jižní okraj Albechtiček, prochází severozápadním okrajem katastrálního území Harty, dále kříží silnici Petřvaldík – Petřvald a prochází těsně kolem řeky Lubiny. Zhruba na rozhraní katastrálních území Petřvald u Nového Jičína, Košatka nad Odrou a Stará Ves nad Ondřejnicí trasa 3_0 OP končí.Varianta 3_1 OP zv. „Obchvat Albrechtičky“ se od předchozí trasy liší tím, že mezi Novou Horkou a Albrechtičkami vstupuje do CHKO Poodří, prochází jihovýchodně od PR Kotvice a rybníku Kačák a prostřednictvím průplavního mostu překonává dolní konec Albrechtiček. Trasa dále ve formě střídajících se náspů a zářezů směřuje po říční terase nad Podlištím, kde drobné přítoky řeky Odry opět překonává prostřednictvím dvou průplavních mostů. Při křížení se silnicí Albrechtičky – Petřvaldík trasa opouští území CHKO Poodří. Výškový rozdíl je překonán opět pomocí plavební komory Petřvald, jejíž dno se bude nacházet cca 7 metrů pod úrovní terénu.
Varianta 3_2 OP zv. „Obchvat Kunín“ se od výchozí varianty liší tím, že trasa je o několik metrů odsazena od úpatí kopce Cihelňák směrem do nivy řeky Odry.
Následující dvě varianty, tedy 3_3 OP a 3_4 OP jsou koncipovány ve velmi futuristickém duchu. Varianta 3_3 OP zv. „obchvat Bartošovický rybník“ navazuje na výchozí variantu v Kuníně, přibližně v oblasti mokřadů Liščího potoka, kde se odklání východním směrem a prostřednictvím průplavního tunelu č. 1 o délce 2,64 km prochází v hloubce 19 až 33 metrů pod úrovní terénu skrz Bartošovický kopec. Na povrch trasa vychází na křížení se silnici Hukovice – Bartošovice, dále prochází skrz obec Bartošovice, obloukovitě se stáčí k severu a opětovně se noří do podzemí, kde prostřednictvím průplavního tunelu č. 2 podchází silnici Bartošovice – Sedlnice. Trasa dále vede zářezem v hloubce až 20 m přes zemědělské pozemky směrem k údolí Sedlnice, které překonává průplavním mostem. V katastrálním území Mošnov je pro překonání výškových rozdílů umístěna plavební komora Mošnov a dále již trasa pokračuje jako u varianty 3_0 OP.
Průplavní tunel jižně od obce Hůrka a Bernartice nad Odrou a průplavní most přes Šenov u Nového Jičína
A bude pro provoz tohoto díla dost vody? A odkud bude průplav napájen? To jsou otázky, které si jistě položí každý. Studie uvádí dvě hlavní složky provozní vody, a to laicky řečeno plavební vodu (voda nutná pro pohyb plavidel v plavební komoře) a vodu pro kompenzaci zrát výparem. Plavební voda se bude po celou dobu provozu přečerpávat a tím opakovaně používat. Nicméně pro prvotní napuštění vodního koridoru budou využity velké vodní toky, tedy i Odra. Voda, která se bude z koryta kanálu vypařovat, bude doplňována přímým odběrem z menších vodních toků, případně z jiných zdrojů, např. zásobních nádrží nebo přečerpáváním intervenčního průtoku z některého z recipientů (např. Odra).
V situaci, kdy kvantitativní i kvalitativní stav povrchových a podzemních vod není v současnosti bůhvíjak růžový, je i pouhé uvažování nad tímto záměrem, natož realizace nezodpovědným inženýrstvím a hazardem s přírodními zdroji.
Závěrem je třeba opakovaně zdůraznit, že výstavba kanálu D-O-L by byla spojena s nevratným poškozením krajiny, vysokými riziky pro životní prostředí a s významným negativním vlivem, jak na obecně a zvláště chráněné části přírody, tak i lokality chráněné prostřednictvím soustavy NATURA 2000. Záměr výstavby vodního koridoru D-O-L je navíc v rozporu se zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který v § 26 odst. 1 písm. f) zakazuje na území chráněných krajinných oblastí budování plavebních kanálů.
Jsem přesvědčen, že záměr průplavního spojení D-O-L není možno realizovat v žádné variantě. Je načase tento záměr poslat tam, kam bezpochyby patří, tedy do propadliště dějin.
Mgr. Daniel Kletenský
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Poodří
Napsat komentář